Antibiotická léčba vs PRE-PRO-POSTbiotika
Museli jste vašemu zvířeti nasadit antibiotickou léčbu.
Víte jak můžete pomoci snížit nežádoucí účinky antibiotik, například nechutenství či průjmy?
A podpořit následnou rekonvalescenci? Pomocí postbiotik.
Střevní mikroflóra je základní podmínkou zdravého fungování střeva lidí i zvířat.
Pomáhá předcházet mnoha onemocněním, je nutná během rekonvalescence. Jak ale podpořit střevní mikrobiom v situaci kdy je nezbytné použít během léčby antibiotika?
Antibiotika – tedy látky „proti živému“, z logiky ovlivňují nejen samotné patogeny proti nimž jsou určeny. Mají i zásadní negativní vliv na „živou“ složku střeva – mikroflóru, prospěšné bakterie. Může se projevit akutními trávícími problémy, snížením chuti k jídlu a v důsledku i prodlouženou rekonvalescencí.
Použití přípravků na podporu střevní mikroflory v souvislosti s antibiotickou léčbou zvířat je tak často diskutovaným problémem.
Podávání probiotik (např. bakterie rodu Enterococcus, Lactobacillus) a jejich „krmení“ - prebiotik (typicky fruktooligosacharidy) je jednoznačně prospěšné po ukončení antibiotické léčby. Na jejich souběžné podávání během samotné léčby antibiotiky se již názory různí.
Někteří veterinární lékaři nebo majitelé to považují za zbytečné. Jiná skupina se snaží podpořit střevní mikroflóru i během antibiotické léčby těmito látkami, ale upravuje jejich podávání do více dávek, s odstupem po podání samotného antibiotika apod.
Stranou zájmu se doposud neprávem držela POSTBIOTIKA.
Poslední, ale naprosto klíčová složka střevní mikrobioty.
Postbiotika jsou pestrá směsice látek produkovaná bakteriemi, s naprosto zásadní funkcí ve střevě. Patří sem zejména látky vyživující střevní buňky (tzv. SCFA – krátké řetězce mastných kyselin), dále enzymy, peptidy, bakteriociny, polyfenolycké látky a mnoho dalších.
Mají široký vliv na střevní buňky a imunitní systém. Slouží jako zdroj energie pro buňky střeva, ovlivňují vstřebávání látek a vody, omezují aktivitu patogenů, podporují prospěšné bakterie.
Při podávání antibiotik dochází k často významným změnám ve složení a kvalitě střevní mikroflory. A tedy ke změnám v produkci postbiotik. Jejich absence ve střevě ovlivňuje kvalitu fungování střevních buněk a bakterií samotných, čímž se roztáčí „spirála“ vedoucí k nežádoucím projevům zmíněným v úvodu.
Zásadní vlastností mnoha postbiotik je skutečnost že nejsou ovlivňována podávaným léčivem – antibiotikem.
Dodání postbiotik do střeva souběžně s podáváním antibiotik tak pomáhá udržovat v kondici střevo pacienta tím, že mu dodáváme látky o které v důsledky „vybíjení“ vlastní mikrobioty přišlo.
Včasným podáním může být dosaženo nejen zmírnění nežádoucího průběhu léčby, ale i urychlení následné rekonvalescence. Používání pre-, pro- a postbiotik je v dnešní době také hojně diskutováno s ohledem na tzv. rezistenci vůči antibiotikům.